Blog

1.       Průměrná délka mužského života je 76,2 let, naproti tomu ženy se dožívají o necelých 6 let více.  Nejčastější příčinou úmrtí u mužů jsou srdeční onemocnění.
2.       Je asi třikrát větší pravděpodobnost vzniku autismu u chlapců, než u dívek. Dosud není známa odpověď, proč tomu tak je, ale vědci předpokládají, že dívky umí lépe skrývat mírnější příznaky nemoci a tudíž u nich není tak často objevena.

3.       Nejen ženy přibírají v těhotenství. Nastávající otcové při těhotenství své partnerky ztloustnou v průměru o pět kilo.
4.       Co se týče nemocí, muži je prožívají více kvůli vysoké hladině testosteronu, která potlačuje imunitní systém.
5.       Ženy mají větší riziko vzniku alkoholismu než muži. U těch naopak více hrozí riziko vzniku závislosti na nikotinu.
6.       Lhaní. Zatímco ženy lžou přibližně třikrát denně, u mužů je toto číslo dvakrát větší, lžou až šestkrát za den.
7.       Pokud je ve stresu žena, je předurčena spíše k tomu, aby se vypovídala a svěřila, naproti tomu muž ve stresu se spíš uzavře do sebe.
8.       Ženy spálí za den méně kalorií než muži.
9.       Více než 30% mužů ve věku 30-35 let žije stále u svých rodičů. Dokud funguje maminčina péče, nemají důvod odcházet. Ženy mají tendence se na vlastní nohy stavět dříve.

10.   Během svého života mají muži přibližně 10 partnerek, zatímco ženy během dotazování přiznaly pouze 4 partnery.
11.   Mužům stačí spát o dvacet minut méně než ženám, jelikož muži nejsou zvyklí dělat několik úkolů najednou a nezatěžují tolik svůj mozek
12.   Muži mají méně tělesného tuku, jedná se o cca 15%, zatímco u žen je to asi 25%. Můžou za to hormony, které u žen mění kalorie přijaté ve stravě především na tuk.
13.   Muži páchají sebevraždy častěji až dvakrát častěji než ženy. Tento údaj se týká skoro každé země. V některých zemích je toto číslo dokonce ještě vyšší.
14.   Gayové mají blíže k ženám z důvodu, že jejich mozky jsou si podobnější než mozek heterosexuála a ženy. To je také důvod, proč gaye více baví móda a krása.
15.   Mluvení. Zatímco muži řeknou denně v průměru 7 000 slov, ženy jsou podstatně výřečnější, řeknou až 20 000 slov!

Sledování filmů je jistě pohodlnější a také zabere mnohem méně času než zdlouhavé čtení tlusté knihy. Ale právě slavné knižní díla jsou častou předlohou k velkým filmovým nebo i divadelním trhákům. A ty se pak nakonec stávají slavnější. A o knihách ví jen zarytí čtenáři. Ale je to škoda. Děj se od knih ve filmech často liší, je upravován tak, aby oslovil co nejvíce diváků a tím vydělal větší peníze.

A nejeden z nás to jistě už zjistil, při pokusu ulehčit si tak práci při psaní čtenářského deníku do školy. Podívat se na film, bez toho aniž bychom ale znali děj knihy, se v tomhle případě moc nevyplácí. A tak milovníci knih často také kritizují vzniklé filmy podle knižních předloh. Ale někdy to tak úplně být nemusí a i film se povede a nakonec je možná i trochu lepší. Je to samozdřejmě věc názoru a vkusu.  A jaká vlastně tedy slavná světová díla mají svoji knižní předlohu?

Určitě hodně z nich znáte a viděli jste je.
·         Tenká červená linie
·         Forrest Gump
·         Dívka ve vlaku
·         Hunger Games
·         Kniha přežití
·         Osvícení
·         Marťan
·         Eragon
·         Mlčení jehňátek
·         Zkrocená hora
·         Deník Bridget Jonesové
·         Tvář vody
·         Trainspotting
I česká filmová díla se hojně inspirují u knih. A jaká to jsou?
·         Ostře sledované vlaky
·         Postřižiny
·         Román pro ženy
·         Colette
·         Léto s kovbojem
·         Úsměvy smutných mužů
·         Hastrman
·         Andělé všedního dne
·         Alois Nebel
·         Zloději zelených koní
·         Grandhotel
·         Díky za každé nové ráno
·         Po strništi bos

O příběhy, které jsou zajímavé a dokážou chytnout za srdce větší množství lidí, je prostě zájem. A když baví kniha, počítá se s tím, že bude bavit i film, protože film má i větší množství svých fanoušků. A ať už je lepší kniha nebo film, příběhy o životě, dětech a lásce, příběhy o štěstí i útrapách osudu nás prostě pořád baví a určitě ještě dlouho bavit budou. A někdy opravdu stojí za to znát obojí, knihu i film a porovnat, co se vlastně povedlo lépe.

Černou kočku má hodně lidí jaksi spojenou s neštěstím a smůlou. A není samozřejmě jediným zvířetem, které je předmětem lidských pověr. O různých zvířatech kolují po dlouhá staletí různé zvěsti. V některých případech je celkem jasné, proč pověra vznikla. Někdy ale ze současného úhlu pohledu jen těžko chápeme, proč se naši dávní předkové začali některých živočichů obávat. Máme několik příkladů, jak to asi bylo.
 
Jak to asi bylo s kočkami
Černé kočičky to v dávných dobách neměli vůbec lehké. Lidé je měli za pomocnice temných sil, čarodějnic, prostě za bytost „ďábelskou“. Ale když byla čičinka spatřena třeba na svatební hostině, považovali to lidé za šťastné znamení! Zajímavé. O kočkách se také říká, že mají devět životů. To vzniklo možná tak, že lidé neměli v podmínkách dávného venkova o kočkách takový přehled, jak tomu bývá dnes. Pohybovalo se jich tam velké množství, byly více divoké. Občas se samozřejmě některá ztratila. A nahradila ji po nějaké době hodně podobná. Tu pak mohli lidé považovat za „další život“ té původní. Pověra o devíti životech moha vzniknout také jednoduše tak, že kočky jsou zvířátka velice mrštná, hbitá a odolná. Dokážou se z mnoha nemocí a zranění prostě sami někde v úkrytu „vylízat“ a vrátit se po nějaké době domů.
 
„Hodní“ a „zlí“ ptáci
Opeřenci to s lidmi mají různě. Záleží na jejich chování a vizáži. Sýček „temně houkající“ z večera z lesa prý varuje před smrtí. Zní totiž opravdu truchlivě.  Oblíbenější je skřivan. Lidé vypozorovali jeho chování v přírodě a co toto chování signalizuje. Když se začnou tito ptáci pohybovat v hejnech (aby se zahřáli) je už „zima za rohem“. Na jaře zase začínají brzo zpívat. Odtud, že „musí vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Pověra o tom, že děti nosí čáp, ta je známá asi všem. Odpradávna měli lidé příchod tohoto ptáka spojený s jarem, s koncem zimy. Viděli ho prý velice rádi již Keltové. Kdo uviděl první na jaře čápa, měl mít šťastný a úspěšný rok.
 
Ti „oškliví“
U takové můry, jakou je lišaj smrtihlav je to jasné. Je pochopitelné, že „na svých křídlech nosí smrt“. Na svém těle má hrozivě vyhlížející skvrnu, která vypadá jako lebka. Mloci byli zase považováni za ďáblovi posly, kteří škodí dobytku a způsobují zkysnutí mléka. Mlok v domě měl obyvatelům přinášet zlé sny. Lidé vypozorovali, že mloci mají jedovatou kůži. Viděli v nich samozřejmě nebezpečí. Třeba pavouci také nejsou zrovna krásní, ale přinášejí do domu štěstí. To se chytá do jejich pavučinek!

Dům je jedna věc, ale i jeho okolí by mělo být hezké, mělo by vyhovovat vám, ale také spolu s domem tvořit pěkný a vkusný celek. Jak ale co nejlépe a nejvýhodněji uspořádat dům se zahradou? Zde je několik dobře míněných rad a postřehů odborníků.
Ideální je, pokud okna vedou na jižní stranu a je zde i prostor pro zahradu, dostatek slunce uvítá každý a pohled na zelený trávník a kvetoucí záhony se nikdy neokouká. Bohužel někdy není možné si takovou dokonalou scenérii dopřát. 

Běžně známe domy tak, že od chodníku vede malá zahrádka, nebo spíše jen pruh trávníku, poté má své místo dům a teprve za ním dle možností a velikosti pozemku zahrádka. Místo před domem většinou slouží k parkování, proto zde postačí jednoduchý záhonek, kousek zeleného trávníku či menší keře. Teprve za domem se na zahrádce můžete dostatečně vyřádit, měla by to být jak oáza klidu, tak místo, kde by děti mohly v klidu užívat her, kde by měl své místo i bazén, zahrada by měla být kryta buď porostem nebo zvýšeným oplocením, aby tak bylo zaručeno soukromí majitelů.

Naprosto dokonalým modelem je zahrada směřovaná na jih, v jejím centru domek s tím, že směrem k ulici by měla být koupelna nebo vedlejší místnosti jako např. komory, šatny apod. V opačném případě by pak obytné prostory, tedy obývák či ložnice, směřovaly do ulice, kde může být většinu dne hodně rušno. Vše závisí na tom, jak velký je pozemek a jak je situován s ohledem na světové strany. Ideálním tvarem je pak tvar obdélníkový. U vesnických domků je tomu jinak, parcely jsou úzké a dlouhé a teprve za domem se nachází prostor pro zahradu, kam sahá po většinu dne slunce i díky tomu, že zástavby jsou většinou nízké.
Další možností je zahrada umístěná před samotným domem. Na kvalitě bydlení to rozhodně neubere, jen je třeba se zamyslet nad tím, jak zahradu skrýt, zda osázet živý plot nebo zvolit variantu zděnou.

Jestli si právě stavíte dům, určitě musíte shánět spoustu nejrůznějšího materiálu, abyste takovou stavbu zdárně dokončili. A možná to u vás v tuto chvíli vypadá jako v komedii Na samotě u lesa, možná pouze s tím rozdílem, že neumíte tak rychle vyjmenovávat všechno, co je k takové stavbě všechno potřeba. A i když nestavíte, ale jenom rekonstruujete, jste na tom vlastně dost podobně. Potřebujete to, to a ještě to, dále potom to a… Nebudu vás zatěžovat výčtem toho, co všechno budete zřejmě potřebovat. Pouze bych vám rád pro jistotu připomněl, abyste nezapomněli ani na okna. Protože ta jsou u každé stavby skutečně důležitá. A nejen že tam musíte okna mít. Měli byste se postarat, abyste tam měli taková okna, která budou dostatečně plnit vaše očekávání, která vám budou dlouho a dobře sloužit.

Samozřejmě byste si tam mohli pořídit jakákoliv okna. Hlavně aby byly nějak zaplněny otvory ve zdech, jež jsou pro taková okna určené. I to by mohlo splnit svůj základní účel. I těmi okny by se dalo dívat ven, i jimi by pronikalo dovnitř denní světlo, i těmi by se tu dalo větrat. Ale mezi okny dokonalými a nedokonalými je přece jenom nemalý rozdíl.

Třeba v tom, jak dlouho člověku vydrží a kdy podlehnou zubu času, jakou tato vyžadují údržbu, jak dokážou zabraňovat úniku tepla nebo pronikání hluku zvenčí dovnitř. A proto bych si na vašem místě určitě důkladně vybíral, než bych se pro koupi nějakých oken rozhodl. A nakonec bych si třeba vybral dřevěná okna. Protože ta hezky vypadají, plní dobře svůj účel i dost vydrží. A kdybych se pro ně rozhodl, obrátil bych se na dodavatele, který má dřevěná okna skladem a který je známý svou solidností, a u toho bych si vysněná okna pořídil. A i vy máte tu možnost. A když tu možnost máte, na vašem místě bych dlouho neváhal. Protože je-li něco skvělé, není nad čím víc dumat.

Svatební obřady a oslavy mívají mnoho podob a rozhodně nelze říci, že se na ně vztahuje nudná uniformita. Co svatba, to originál, nejen díky jedinečnému vzhledu svatebního páru a prostor, kde probíhá, ale i jejím samotným pojetím, životním stylem obou snoubenců a také garderobou. Nebudu se nyní zaměřovat na průběhy svateb a jejich odlišnosti, co se týče prostředí, například u svateb v zámecké zahradě, na golfovém hřišti, ve vodáckém kempu, na sportovním letišti s horkovzdušným balónem, anebo v jezdeckém oddílu za parkurovou jízdárnou, tentokrát bych rád zaměřil pozornost na svatební šaty.

Svatební šaty levně, to je častý výraz zadávaný do webových vyhledávačů, ovšem ne vždy se vám zobrazí výsledek podle vašeho očekávání. Je-li něco levného, nemusí to nutně znamenat odraz potřebné jakosti a elegance. Ale samozřejmě také může, záleží na tom, na jaký salón zrovna narazíte. Já bych vás nyní rád nasměroval do Prahy. Nejsem sice rodilý Pražan, ale pracoval jsem patnáct let na ruzyňském letišti a bydlel osm let na dvou různých pražských sídlištích a Prahu jsem si zamiloval jako město měst. Praha je zároveň úzce spjata s kontakty do mnoha zemí světa skrze některé výjimečné projekty a spolupráci šikovných lidí z jiných států Evropy a zbytku světa.

Jedním z nich je salón Zoryana Stekhnovych Paris a samotný název tohoto projektu v sobě odráží typický francouzský šarm a příslovečný tah na branku. Mám ve Francii přátele, dobře je znám a vím, že dovedou být mistry výtvarného umění i šití dámských oděvů. Snadno zvládnou skloubit praktickou stránku věci s mimořádnou elegancí a vkusem a to se právě projevilo v tomto módním salónu. Máte-li zájem, nahlédněte do kolekce svatebních a společenských dámských šatů, prolistujte si e-shop nebo zavítejte do ulice Na Moráni u Karlova náměstí osobně a přesvědčte se sami, že mám pravdu. Je to dle mého názoru jeden z nejúžasnějších oděvních salónů v Praze a byla by škoda jej jen tak přehlížet.

Někdy se nám lidem nežije vůbec snadno. A to třeba i proto, že nemáme zrovna tolik peněz, kolik jich potřebujeme mít, abychom zaplatili vše, co si naše existence žádá. Něco bychom potřebovali, ale protože na to nemáme prostředky, máme co? Přece smůlu. To, co si z finančních důvodů nemůžeme dovolit, prostě postrádáme. A neseženeme to dříve, než budeme mít peněz zase dost.

V takových chvílích samozřejmě usilujeme o to, abychom zase co nejdříve dost peněz měli. Jenže to není tak snadné, jak bychom si přáli. Časem si sice ještě nějaké peníze určitě vyděláme, jenže to nebude hned. A někdy to trvá tak dlouho, že už nemůžeme na další vydělané peníze čekat. A potřebujeme nějaké rychlejší řešení.

Jenže kde vzít peníze rychleji, když je nezvládneme včas vydělat? Určitě si je nevyčarujeme a obvykle nám je ani nikdo nedá. A tak zbývá už jenom jedno řešení. A tím je samozřejmě půjčka. Ano, peníze si můžeme i půjčit. A pak je máme, což je dobře. Navzdory tomu, že nejde o peníze naše a že je tedy budeme muset jednoho dne zase vrátit tomu, kdo nám půjčku poskytl.

Když to nejde jinak, výhodněji, prostě požádáme aspoň o půjčku. A když máme štěstí, dostaneme ji. I když bych měl asi říci, že štěstí s tím nemá vlastně co dělat. Protože o tom, zda půjčku získáme, nerozhoduje ani tak štěstí, jako spíš to, zda a jak dokážeme splnit to, co po nás poskytovatel takové půjčky požaduje. Protože se to obvykle neobejde bez prokazování naší schopnosti splácet. A v tom někdy nedokážeme uspět, zejména když nemáme dostatečné příjmy nebo když nevypadají naše registry dlužníků tak, jak by vypadat měly.

A co když nám v bance nevyhoví? Kam se obrátit pak? Logicky na nebankovní společnost. Protože by nám mohla i v takové situaci pomoci americká hypotéka bez registru. To, že někdo neuspěje v bance, totiž ještě neznamená, že neuspěje tady. Nebankovní hypotéka se dá sehnat vcelku snadno. A kdekomu přijde vhod.

Jak všichni víme, dochází v průběhu let k postupnému zdokonalování lecčeho. My lidé toho máme a umíme čím dál víc, a takové znalosti, dovednosti a používané materiály nám nabízejí možnost dosahovat stále lepších výsledků v mnoha ohledech. A když nás ke změnám tlačí navíc i ekonomické hledisko, není divu, že dochází ke změnám. Které se nevyhnuly ani oknům, která jsme používali a používáme v budovách, ve kterých se zdržujeme. Určitě znáte přinejmenším okna, která byla používána na panelácích za socialistických let. Kvantita tehdy převažovala nad kvalitou, zaostávalo se, leccos bylo nedostatkové, a proto byla v panelácích obvykle univerzální okna, která měla daleko k dokonalosti.

A co se ostatních domů týkalo, tam se vesměs použila rovněž nedokonalá okna, taková, jaká byla zrovna k sehnání. Ale to už je v naprosté většině případů minulost. Dnes už je důležité nejen to, abychom u sebe okna měli, ale i to, aby tato měla nesporné kvality. Nestačí, abychom něčím zaplnili otvory ve zdech, jež jsou pro okna určené, chceme i to, aby taková okna plnila co nejlépe své poslání. A tím je nejen dostatek světla ve vnitřních prostorech budov, ale i úspornost vytápění, kterou tato okna ovlivňují. A stranou samozřejmě nezůstává ani vzhled a trvanlivost takových oken, jejich rozměry a další vlastnosti.

Když dnes stavíme, prostě automaticky vybíráme ta okna, která nejvíce vyhovují požadavkům dnešní moderní doby. A pokud už někde bydlíme, přinejmenším uvažujeme o tom, zda nevyměnit stará okna za nová. A v mnoha případech se pro takovou výměnu rozhodneme, pokud se tak ještě nestalo. Protože je to změna jednoznačně k lepšímu.

Kdo chce kvalitu za jednoznačně atraktivní cenu, pro toho jsou nejlepší plastova okna Kladno Domo-okna. A protože i vy jistě po takových kvalitách a současně příznivé ceně toužíte, bude jedině dobře, když i vy tuto nabídku zvážíte.

Všimli jste si, že se Vám doma usídlili mravenci? To je nepříjemná záležitost, kterou nelze nechat bez povšimnutí. Pokud jde o klasické černé malé mravence, které Vám do bytu pronikají z venkovních prostor, lze to zvládnout svépomocí. Pokud je najdete na kuchyňské lince nebo na parapetu v malém množství. Stačí si koupit volně prodejné přípravky na hubení mravenců. Ale pokud se stane, že se Vám nedaří nalézt odkud mravenci lezou a je jich více a více, je vhodné volat na pomoc deratizátory. A to platí i v případě, že jde o specifický druh mravenců, protože jich existuje více druhů.

Pojďme si to shrnout. Je dobré při objevení mravenců vysledovat, kudy vedou jejich cesty. Díky tomu možná dokážete zjistit, z kterých konkrétních škvír k Vám lezou. Víte, že mravenci nesnášejí hodně silné a výrazné vůně? Odpudit je můžete kořením, které naleznete v kuchyňské sbírce. Skořice, pepř, chilli nebo hřebíček. Tyto druhy Vám můžou pomoci od problému. Někdo také doporučuje ocet nebo sedlinu z kávy, prý funguje. Důležitá je prevence. Jak na ni? Úklid je možný klíč k úspěchu. Uklízení drobků nebo rozlité sladké pití na podlaze a lince, to vše mravence velice láká.

A teď si pojďme přiblížit, kdy volat odborníky, může totiž nastat situace, kdy už to sami nezvládneme. Jak už jsme výše zmínili, velkým problémem jsou specifičtí mravenci. Takže třeba malí zrzaví mravenci se dokáží v bytě šířit velkou rychlostí. Na ně bohužel obyčejné přípravky, koření ani ocet nezabírají. Jmenují se mravenci farao a není s nimi legrace. Odborník svým včasným zásahem dokáže pomoci a problém vyřešit. Někdy se stává, že se mravenčí invaze klasických mravenců opakují, i když se velice snažíte se jich sami zbavit. Zamoření už potom může být rozsáhlé a bez pomoci se neobejdeme. Je deratizace mravenců od odborníků drahá? Ne. Obvykle se cenová relace pohybuje kolem 1200 Kč za jeden zásah, to je za mě příznivá cena, která stojí za pohodlí a čistotu domova.

Ano, jsou i špindíry, kterým je všechno jedno a na úklid nesáhnou. A ani si doma nic nezkrášlují a nevylepšují. Což je ovšem jejich chyba. Ty správné však mají stále co dělat, a proto k tomu patří také péče o květiny. Ano, jak o ty na zahrádce, tak i o ty, které jsou doma porůznu v květináčích, nebo za oknem v truhlíku. Pohled na květiny tak trochu uklidňuje a navozuje pocit soužití s přírodou. My jich doma máme více než je zdrávo a prý máme doma džungli. Inu, partner se chce cítit jako někde v lese, a proto zde máme stromy stejně jako květiny. Jsou naprosto všude, a dokonce i tam, kam nejde slunce. Ty jsou ovšem pochopitelně pouze umělé, které partner v běžném prostředí, kde je světlo neuznává.

K rostlinám doma patří také neodmyslitelně květináče. Bez nich to nejde. Tedy, zase jen pro přesnost, jde. Pokud někdo pěstuje hydroponicky tak je skutečně nepotřebuje, stejně jako ten, který má raději aerária. Ale my se budeme nyní pohybovat v prostředí, kde je pěstování květin provozováno běžným způsobem. Jak asi víte, květináče, v jisté části Slovenska zvané „čriepniky“ se dají koupit v jakékoli velikosti, tvaru a barvy.

Převládá taková ta cihlová, což je vlastně přirozená barva materiálu, ze kterého se dělají ty pravé. Je to terakota a pro kytky je tím nejlepším co mohou mít. Jenže se dají koupit i jiné, a nakonec to dopadá tak, jak říkávala moje maminka, že je u nich květináč každý pes jiná ves. Proto je možné si zakoupit plastové obaly na květináče Lepaso všelijakých barev velikostí, ale i tvarů. Je jen na fantazii kupujícího, který většinou ví, co bude potřebovat a co se mu bude hodit. Pokud to neví nebo si není jist, je možné se tázat na telefonu, kde jim budou všechny otázky zodpovězeny. Tento telefon stejně jako ony obaly naleznete na webových stránkách, na které se dostanete během sekundy kliknutím na odkaz o něco výše.