Černou kočku má hodně lidí jaksi spojenou s neštěstím a smůlou. A není samozřejmě jediným zvířetem, které je předmětem lidských pověr. O různých zvířatech kolují po dlouhá staletí různé zvěsti. V některých případech je celkem jasné, proč pověra vznikla. Někdy ale ze současného úhlu pohledu jen těžko chápeme, proč se naši dávní předkové začali některých živočichů obávat. Máme několik příkladů, jak to asi bylo.
Jak to asi bylo s kočkami
Černé kočičky to v dávných dobách neměli vůbec lehké. Lidé je měli za pomocnice temných sil, čarodějnic, prostě za bytost „ďábelskou“. Ale když byla čičinka spatřena třeba na svatební hostině, považovali to lidé za šťastné znamení! Zajímavé. O kočkách se také říká, že mají devět životů. To vzniklo možná tak, že lidé neměli v podmínkách dávného venkova o kočkách takový přehled, jak tomu bývá dnes. Pohybovalo se jich tam velké množství, byly více divoké. Občas se samozřejmě některá ztratila. A nahradila ji po nějaké době hodně podobná. Tu pak mohli lidé považovat za „další život“ té původní. Pověra o devíti životech moha vzniknout také jednoduše tak, že kočky jsou zvířátka velice mrštná, hbitá a odolná. Dokážou se z mnoha nemocí a zranění prostě sami někde v úkrytu „vylízat“ a vrátit se po nějaké době domů.
„Hodní“ a „zlí“ ptáci
Opeřenci to s lidmi mají různě. Záleží na jejich chování a vizáži. Sýček „temně houkající“ z večera z lesa prý varuje před smrtí. Zní totiž opravdu truchlivě. Oblíbenější je skřivan. Lidé vypozorovali jeho chování v přírodě a co toto chování signalizuje. Když se začnou tito ptáci pohybovat v hejnech (aby se zahřáli) je už „zima za rohem“. Na jaře zase začínají brzo zpívat. Odtud, že „musí vrznout, i kdyby měl zmrznout“. Pověra o tom, že děti nosí čáp, ta je známá asi všem. Odpradávna měli lidé příchod tohoto ptáka spojený s jarem, s koncem zimy. Viděli ho prý velice rádi již Keltové. Kdo uviděl první na jaře čápa, měl mít šťastný a úspěšný rok.
Ti „oškliví“
U takové můry, jakou je lišaj smrtihlav je to jasné. Je pochopitelné, že „na svých křídlech nosí smrt“. Na svém těle má hrozivě vyhlížející skvrnu, která vypadá jako lebka. Mloci byli zase považováni za ďáblovi posly, kteří škodí dobytku a způsobují zkysnutí mléka. Mlok v domě měl obyvatelům přinášet zlé sny. Lidé vypozorovali, že mloci mají jedovatou kůži. Viděli v nich samozřejmě nebezpečí. Třeba pavouci také nejsou zrovna krásní, ale přinášejí do domu štěstí. To se chytá do jejich pavučinek!